Vítr nese listí
po tom širém poli.
Každému zazpívá, každému zazpívá,
že mě srdce bolí.
Po dědině chodí
láska, frajárečka.
Zasadila rovnou, zasadila rovnou
ránu do srdéčka.
Sedí, dívča, sedí,
dole pod jabloní,
pro milého pláče, pro milého pláče
slzy enem roní.
Vítr nese listí,
po tom širém poli,
zvony v dálce znějí, lásku odvádějí,
smutek zbude po ní.