1. Kam se ztrácí význam slov,
kam odcházejí síly?
Jako by je čísi vějíř odvál do mezí.
Kati poklekli, už blíží se čas
trůn uvolnit jiným,
bez mrknutí oka dát setnout vlastní stín.Rf.: Za oknem míjí poslední nedopitá noc,
v bijáku za očima hrajou stejnej film,
stejný smyčky, stejný gesta, stejná kocovina,
pozlátko slávy má pohled leklých ryb.

2. Kde jsou slunečníky v rukách sluhů
a kdo mi podá víno?
Kam zmizel jejich vlezlý zájem o bytost?
To jen změnil se směr větru,
už se platí jinou měnou
a mý věty odcházejí na věčnost.

Rf.: Za oknem míjí poslední nedopitá noc,
v bijáku za očima hrajou stejnej film,
stejný smyčky, stejný gesta, stejná kocovina,
pozlátko slávy má pohled leklých ryb.

Za oknem míjí poslední nedopitá noc,
v bijáku za očima hrajou stejnej film,
něco končí, ale vůbec nic už nezačíná,
černá můra všech lezců na Olymp,
černá můra všech lezců na Olymp,
černá můra všech lezců na Olymp.