Klaun

Ukázka Zde

1.Někdy je mi smutno
a stýskání hodně bolí
jak malý klaun
si maluju tvář.
Oči se mi plní
tekutou solí,
Přetvářek z nouze
Se začínám i bát.

RF.: Ty se mi snad jen zdáš,
Málo je met, který ještě musí padnout.
Ty se mi snad jen zdáš,
V zátiší lásky zřejmě musíš chladnout.
Jinak to nejde, jinak to nemá být,
Bolest Tě přejde
Já už se , miláčku, nemám kam skrýt.

2.Odnikud nikam
jak potulný kejklíř,
pod maskou smíchu
spíš nabízím pláč.
Svízel je přítel
A nehodný kacíř,
Má špinavý šos,
Jak hospodský rváč.

RF.:

© 2024 Simona Klímová | ScrollMe by AccessPress Themes