Kam se podívám

Ukázka Zde

Cítím chuť ořechů,
dny ztrácí sílu,
plíživě,bez dechu
blíží se noc.
Choulím se do svetru,
snad nemá díru,
jak by mě zasáhla zákeřná moc.

Rf: Kam se podívám,
prsty na spoušti,
v cizím hledáčku
jsme jen podezřelí.
Osud proklínám,
láska za kačku,
už mě opouští
pro ty nedospělý.

Lampy se probouzí
dřív než-li včera,
prokřehlý mouchy si
hledají skrýš.
Dívám se do louží,
holka,jsi celá,
dřív než-li kdy jindy cítím tu tíž.

Lehce se opíjí
nemocný srdce
skleničkou vína,
a pak další a stou.
Na těle bloudivý
cizinců ruce,
výčitky ční pak,jak morový sloup.
Rf.2: Osud bez milosti proklínám,
kam se byť jen škvírou podívám,
pro ty nedospělý
jsme jen podezřelí …

© 2024 Simona Klímová | ScrollMe by AccessPress Themes