Hodina

1. Hodiny čekání
si kříží prsty,
až do konečků prokřehly,
čajem je marně zahřívám,
když rozpustile z cesty zběhnou,
nedochvilnost proklínám
a náladu mám
neposednou.

2. Minuty zoufání
se točí, točí,
jak Ruský kolo celou noc.
Namlouvám si pitomosti
a vzápětí je vynuluju,
ze tmy se blíží pochybnosti,
vztekám se,
že tě nemiluju.

3. Vteřiny lhostejný
jak sochy svatých
na nasvícených podstavcích.
Vzhlížím k nim,ale nesáhnu,
prosím je,ale neposlouchaj,
dobře mi,tak sama zůstanu,
ale hodiny mý
ať se neporouchaj..

© 2024 Simona Klímová | ScrollMe by AccessPress Themes