1. Dusíme slova
a brázdíme mlčením,
prý kdosi řekl,
že ticho je kov.

Tak zas a znova
nahodím udici,
možná se chytne
jedno z tvých slov.

2. Budu si sedět
potichu u toku,
zkoušet jak oblafnout
skupinu liter.

Stejně se podobám
tisícům otroků,
ticho je sobec,
nikoli přítel.

3. Jednou, až polapím
několik slovíček,
pěkně je vyrovnám,
zasadím pod sklo.

Potom ti vyseknu
parádní políček,
mým novým přítelem
budiž tvý ticho.

4. Přestaň si myslet,
že láska je na klíček.
Na tebe mlčím,
zalkni se pomstou!