1. Tančím i usínám na stéblech trav,
neříkám nikomu, že mě to baví.
Z výšky, jak akrobat, předstírám strach,
po očku sleduju večerní zprávy.
2. Vítr se rozvlní na stéblech trav,
pod kůží svobodu injekcí píchá,
opilým nafouká špínu a prach,
do vlasů, do nosu, těžko se dýchá.
3. Oči si protírám na stéblech trav,
z kývání do všech stran, hlava mě bolí.
Hrozně se procitá do světa pravd,
stébla trav pokropím tekutou solí.
4. Oči si protírám na stéblech trav,
z kývání do všech stran, ve spáncích tiká.
Bolestně procitám do světa pravd,
svědomí z olova do noci vzlyká.
Bolestně procitá do světa pravd
mý svědomí z olova.
Do noci vzlykám.
